Souboj trendů: Konsolidace versus nová lokální datová centra
Konsolidace datových center
O nutnosti konsolidace datových center se mluví již delší dobu a byla publikována řada příkladů, kdy úspěšná redukce počtu těchto zařízení a poskytování služeb jen z jednoho nebo několika málo z nich přinesly provozovatelům výrazné finanční úspory. Také analytici IDC před čtyřmi lety vydali studii, ve které předpověděli, že počet datových center vzhledem k probíhajícím konsolidačním projektům poroste jen do roku 2017, potom se ale tento trend zlomí a datacenter začne ubývat.
Snižující se počet těchto zařízení ale samozřejmě neměl znamenat pokles jejich celkové plochy. Rostoucí poptávka po jejich službách měla naopak vést (a skutečně vedla) ke zvětšování využité plochy, a to za posledních pět let o 20 %.
Jako příklad organizací, které přistoupily k masivní konsolidaci svých datových center, můžeme uvést třeba společnost Coca-Cola, která v roce 2011 začala konsolidovat svých téměř 350 porůznu rozmístěných objektů do jednoho obřího v Mexiku. K řešení tohoto úkolu si přizvala společnost HP, která, mimochodem, již o tři roky dříve dokončila tříletý projekt konsolidace vlastních 85 datových center - do pouhých šesti. A na konsolidaci svých datových center pracuje v rámci několika iniciativ průběžně i americký veřejný sektor. Například US Army by měla do konce letošního roku uzavřít 60 % ze svých původně 1200 datových center, byť aktuální informace říkají, že to zřejmě nestihne.
Argumentem pro konsolidaci datových center je zjednodušování celkové struktury IT a snižování nákladů. Důvodem poklesu celkového počtu datových center ovšem není jen jejich konsolidace, ale také outsourcing: Malé a střední firmy dávají stále častěji přednost provozu svého IT u třetí strany, a to v nejrůznějších podobách - od prostého pronájmu prostor - a příslušné infrastruktury - v datových centrech poskytovatelů až po kompletní zajištění IT služeb.
Je na místě dodat, že podle výše zmíněné studie IDC měl v současnosti počet datových center klesat jen mírně, nicméně aktuálně nejsou k dispozici věrohodná data, která by její předpověď potvrzovala.
Mezinárodní pohled
Podíváme-li se na celou problematiku z nadnárodního pohledu, výše zmiňovaná konsolidace mnohdy znamenala i rušení datových center ve vybraných zemích a přesun infrastruktury - a dat - do jiných. Tento přístup s sebou ovšem může nést problémy plynoucí z legislativních omezení nakládání s daty. V mnoha organizacích ohledně ukládání dat v zahraničí panuje přinejmenším nejistota.
V této souvislosti stojí za zmínku, že v EU nyní probíhá procesem schvalování Nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci pro volný tok jiných než osobních údajů v Evropské unii. Cílem je podle předkladatelů uvolnění trhu v oblasti cloud computingu a usnadnění přeshraniční práce s daty obecně. Důvodová zpráva mimo jiné upozorňuje, že mnohá data zatím nemohou opustit daný členský stát, což by se do budoucna mělo změnit. Ruku v ruce s tím pak přicházejí opatření, na základě kterých si úřady jednotlivých zemí budou moci v případě právního zájmu vyžádat data příslušného subjektu uložená v jiném členském státě.
Lokální datová centra
Je zřejmé, že k významné konsolidaci datových center dochází, nicméně ve světě datacenter se uplatňuje i poněkud protikladný trend, totiž budování nových lokálních datových center, která jsou blíže uživatelům. I tento trend má svá opodstatnění. Jedním z nich je i výše zmíněná tendence k outsourcingu, kdy mnohé firmy dávají přednost provozu své infrastruktury v místě, které je jim fyzicky blízko.
U některých služeb může hrát roli i otázka zpoždění při přenosu dat do vzdálenější lokality. Mluví se o něm především v souvislosti s internetem věcí (IoT, Internet of Things) a s nutností rychle reagovat na nepředvídané situace. Příkladem mohou být třeba řešení vyžadující rychlou akci při řízení výrobních procesů, případně u bezpečnostních systémů. A s ohledem na blízkou budoucnost jsou často zmiňována i autonomní vozidla, která by měla mimo jiné rychle dostávat ze sítě aktuální informace o dění na silnici kolem sebe, a to i mimo oblast, kam sama dohlédnou.
Podle odborníků tak lze očekávat, že budou vznikat jednak menší regionální datová centra, jednak plně automatizovaná mikro datová centra právě pro podporu komunikace prvků internetu věcí. Analytici IDC ve své zprávě Data Age 2025 předpovídají, že v roce 2025 budou více než čtvrtinu generovaných dat tvořit ta určená ke zpracování v reálném čase, přičemž 95 % z nich bude právě výsledkem práce IoT. Tato data mnohdy nebudou produkována s cílem zpracování a uchování ve vzdáleném datovém centru, ale jen pro potřeby rychlé lokální analýzy a reakce. Dlouhodobě uchována bude jen malá část z nich a ta budou do hlavního datového centra odeslána z těch lokálních. V této souvislosti se hovoří o trendu Edge computingu, kdy ke zpracování dat dochází poblíž jejich vzniku, v lokálních datových centrech.
U menších lokálních datových center je mnohdy diskutována otázka bezpečnosti. Prvky IoT, ale i řada aplikací koncových uživatelů, například osobních asistentů, totiž pracuje a bude pracovat s velmi citlivými daty. Analytici IDC varují, že již nyní existuje výrazná disproporce mezi objemem citlivých dat, která by měla být zabezpečena, a těmi, která skutečně zabezpečena jsou. A tato disproporce se podle nich bude dále zvětšovat.
Výhody lokálních datových center
Již výše padla zmínka o faktu, že mnohé firmy upřednostňují pro svou infrastrukturu datové centrum, které jim je fyzicky blízko. K důvodům této preference patří jak již zmíněná minimalizace zpoždění při přenosu dat (byť pro drtivou většinu služeb tato položka v tuzemských podmínkách nebude hrát významnější roli), tak i potřeba mít zajištěn snadný fyzický přístup k vlastním serverům, ať už pro případ nenadálých problémů nebo jen z důvodů kontroly, například zabezpečení.
Pro řadu firem je rovněž důležitý vztah s lokálním dodavatelem nebo s jeho lokálními reprezentanty, který je pro ně určitou zárukou, že je nenechá na holičkách. S dodavatelem, s nímž mají úzké osobní vztahy, pochopitelně mnohá IT oddělení spolupracují raději než s někým neurčitým kdesi ve vzdálené lokalitě.
Využívání lokálních datových center ovšem může mít i další důvody. Jedním z nich je například efektivnější distribuce obsahu náročného na objem přenesených dat, typicky videa na vyžádání, ke koncovým uživatelům.
Budování datových center
Nová datová centra lze pochopitelně budovat na zelené louce, v některých případech lze ale s výhodou využít i stávající zabezpečené objekty. Druhý případ může být omezující z hlediska plánování, ale zpravidla nabízí možnost budovat rychleji a nákladově efektivněji.
Právě druhou cestou se v ČR jsme se vydali my - České Radiokomunikace (CRA). Máme ambice postupně vybudovat regionální datové centrum v každém kraji. V současnosti již provozujeme regionální centra v Brně a ve Zlíně a v Pardubicích brzy se otevřou i ta v Ostravě, v Hradci Králové a v Českých Budějovicích.
Regionální datová centra CRA jsou postavena v místech, která jsou součástí kritické infrastruktury státu, čemuž odpovídá i jejich vybavení a zabezpečení. Napájení vede do objektů vždy dvěma nezávislými trasami, telekomunikační služby jsou poskytovány více operátory a objekty fungují pod stálým dozorem kamerového systému a operátorů.
Primárním účelem regionálních datových center CRA je poskytnout zákazníkům záložní lokalitu pro jejich vlastní serverovny, nicméně mohou pochopitelně sloužit i jako lokalita primární.
Petr Mandík