Jak evoluce internetu věcí přinesla nové příležitosti
Následující článek vychází z příspěvku Johna Golea, ředitele evropských výzkumných programů v oblasti technologií z analytické společnosti IDC na konferenci CRA IoT Summit & Expo 2018.
Trh internetu věcí v nedávné době prošel značnou transformací. Oblast IoT se sice rozvíjela již po mnoho let, nicméně k těm skutečně velkým krokům kupředu došlo až v posledních pár letech. Během této doby se výrazně změnila dynamika jednak na straně nabídky, kdy poskytovatelé využívají modernější infrastruktury a nových technologií, aby dodávali IoT řešení snadněji a způsobem, který dříve nebyl možný, ale také na straně poptávky. Zákazníci jsou si nyní více než kdykoli předtím vědomi výhod internetu věcí a jejich vnímání tohoto fenoménu se tedy proměnilo.
Před zhruba dvaceti lety patřilo k vrcholům toho, co společnosti zabývající se oblastí Smart Home mohly předvést, byla kupříkladu chytrá (a velice drahá!) chladnička, která byla připojena k internetu a když v ní došlo mléko, uměla objednat další. Takový nápad se z dnešního pohledu už zdá téměř směšný. Však se také neosvědčil, protože tehdejší technologie na to v mnohých aspektech nebyla připravena a také pokulhávala užitná hodnota takového řešení. A skeptické zákazníky, uživatele ani firmy nic nedokázalo přesvědčit, proč by tato zařízení měla být připojena k internetu. Od těchto skeptických začátků IoT a připojených zařízení jsme se však již posunuli mílovými kroky a to zejména v poslední době.
Klíčovým faktorem, který ovlivnil naše vnímání IoT je to, že jsme byli svědky mnoha skutečných a atraktivních zařízení založených na internetu věcí s velmi přesvědčivou užitnou hodnotou jako jsou kupříkladu přívěsky na klíče, či různé sledovače domácích mazlíčků, které vám je v případě ztráty pomohou najít. Značné pozornosti se dostává také k řešením chytrých automobilů od společností Google či Tesla, které vám dokážou povědět, kde jste je zaparkovali, nebo k vám za určitých okolností rovnou přijet samy. Tyto příklady sice nemusí být vždy založeny přímo na IoT, ale dobře ilustrují možnosti senzorů sbírajících data a cloudových aplikací, která tato data přemění na reálný užitek. Díky tomu se široká veřejnost tyto věci naučila přijímat a zajímat se o ně.
Nejde však pouze o zařízení pro spotřebitele, ale také pro firmy. Vděčným příkladem z oblasti Smart Agriculture je umístění senzorů od společnosti Fujitsu na nohy pasoucích se krav, aby zemědělci mohli sledovat jejich polohu, zdravotní statistiky, ale také jako indikátor toho, že je kráva březí. Dalšími příklady může být sledování včelích úlů, vinic a vlastností půdy, avšak senzory lze s úspěchem využít i v průmyslové výrobě (Smart Industry), kdy jdou ruku v ruce s robotizací a automatizací. Dobře viditelné jsou i příklady použití ve veřejném sektoru (Smart Cities), jako je chytré osvětlení pro úsporu energie nebo chytré odpadkové koše. Právě takové jednoduché příklady dokázaly percepci IoT na trhu, který byl donedávna velice skeptický, obrátit v pozitivní přijetí.
Zatímco dříve se lidé ptali, „Proč připojovat ledničky k internetu?“, nyní se spíš táží ve stylu „Proč ta věc ještě není připojena k internetu?“, „Jak je možné, že se porouchala a výrobce o tom neví?“, či dokonce „Proč výrobce neposlal opraváře, aby závadě zařízení předešel?“. Myšlení lidí se proměňuje do té míry, že očekávají, že budou výrobci sbírat data a využívat je k automatizaci procesů a inovacím. Spotřebitelská řešení jsou pak jen předstupněm toho, co se děje ve firemním sektoru, kdy najít zatoulaného domácího mazlíčka pomocí senzoru může být principiálně stejné jako sledovat vybavení nemocnice za miliony korun.
Nedávná studie IDC mezi velkými západoevropskými společnostmi prozradila, že 45 procent jich IoT již využívá plně či ve zkušebním provozu, zatímco 49 procent se na to chystá, či o internetu věcí alespoň uvažuje. Pouze 6,5 procenta respondentů sdělilo, že nemá v plánu IoT implementovat do svého byznysu. Lze tedy soudit, že trh na straně poptávky je připraven a vše závisí na tom, jak přesvědčivá je užitná hodnota, kterou poskytovatelé a výrobci nabídnou.
Zmíněná studie mezi západoevropskými společnostmi také odhalila, jaké jsou hlavní výhody, které jim nasazení IoT přináší. Prvním z nejčastějších důvodů, který respondenti uváděli, je produktivita a úspora nákladů, které lze spatřit v širokém spektru IoT řešení od chytrého osvětlení až po chytré měřáky energií, kdy odečty jednotlivých domácností lze snadno provést na dálku. Dalším důvodem je uživatelský komfort, který může být vylepšením nejen po stránce funkcí produktu, ale i systémem, který hlídá bezproblémový stav produktu a je schopný zajistit určitou formu prediktivní automatické údržby. Třetím velkým důvodem jsou inovace, které je spíš než jako soubor jednotlivých vylepšení třeba pojímat jako komplexní transformace procesů a celých organizací díky tomu, že senzory poskytnou relevantní data relevantním lidem, kteří tak mohou reagovat mnohem rychleji a lépe.
Vše, co zde zatím zaznělo, se neslo na pozitivní vlně. Jsou však nějaké obavy či skrytá nebezpečí, které může internet věcí skýtat? Nepřekvapivě ano a hlavní obavy patří především bezpečnosti. Té by měla být ze strany výrobců a vývojářů věnována velká pozornost, protože škody způsobené tím, že se zločincům podaří hacknout IoT zařízení, se mohou vyšplhat velmi vysoko. A to nejen v případě různých loupeží, kdy se například zločincům povedlo ukrást kasinu databázi hostů pomocí hacknutého teploměru v akváriu ve vstupní hale, ale loňská hackerská konference DefCon odhalila, že během několika minut lze hacknout i americká hlasovací zařízení. Hojně propíraným případem bylo i hacknutí auta za jízdy bezpečnostními inženýry, kterým se povedlo na dálku způsobit, že automobil sjel z vozovky.
Dalšími výzvami kromě bezpečnosti jsou pro firmy i pořizovací náklady a komplexnost řešení. Klíčové tedy není přinést nové a užitečné řešení, ale zajistit, aby bylo bezpečné, levné a jednoduché. Právě tato kombinace tedy přináší nejvíce příležitostí. Pokud se týče komplexnosti IoT řešení, až donedávna chyběly některé součásti, které dnes považujeme za nezbytné. Příkladem může být cloudová infrastruktura, která se vyvíjela již řadu let, novějším prvkem jsou však IoT platformy a zcela „čerstvou“ věcí jsou sítě specifické pro IoT. Jejich absence byla až donedávna velkou překážkou v nasazení mnoha IoT řešení. To však už je nyní minulostí a tyto relativně nové prvky umožňují společnostem vyvíjet zařízení a aplikace, které jsou provázány v jediném integrovaném řešení, a uvádět je na připravený trh.