Internet věcí (IoT) - trendy pro rok 2020
Právě teď můžou lidé cítit vliv IoT na jejich život. Chytré telefony, chytré žárovky, chytré automobily, chytré domácí spotřebiče, a dokonce chytré bezpečnostní systémy – všechny tyto chytré věci mohou fungovat bez lidské interakce. Celý koncept internetu věcí je založen na skutečnosti, že „věci“ shromažďují, ukládají a analyzují data, přizpůsobují svůj program a algoritmy lidským touhám.
Navíc, podle výše již zmíněného výzkumu, se bude cena IoT senzorů půjde dolů. Cena je jedním z hlavních faktorů, které stimulují vývoj této technologie, s cílem zlepšit dostupnost zařízení a zrychlit výrobu.
Internet věcí udělal velký krok změně vnímání věcí kolem nás a prostředí, ve kterém žijeme. Je to jenom začátek a budoucnost vypadá velmi slibně. Seznamte se s hlavními trendy v IoT.
Bezpečnost na prvním místě
V roce 2016 byl botnet Mirai použit pro útoky DDoS v plném rozsahu a ukázal, že zařízení IoT musí být chráněna způsobem, jakým chráníme naše počítače. Možná si pamatujete, že robot Mirai zachytil více než 5 000 zařízení, včetně termostatů, routerů, DVR systémů, IP kamer a dalších. Servery takových obřích služeb jako jsou Xbox Live a Spotify, byly během útoku DDoS taktéž poškozeny, stejně tak i webové stránky Github a BBC.
V roce 2020 už nestačí vědět jenom to, jak chránit své soukromí online. Výrobci sami budou muset podniknout kroky k zajištění bezpečnosti dat jejich uživatelů. Vestavěné mechanismy ochrany soukromí mohou do IoT zařízení přidat jednu vrstvu bezpečnosti. Pokud jde o cloudová uložiště, tak by měly být zpřísněny procesy autentizace a výměny dat, aby bylo zajištěno, že veškerý provoz mezi cloudovými prostředky a zařízeními bude ověřen a šifrován.
Sítě 5G rozšíří používání internetu věcí
Jedním z hlavních faktorů, které brání růstu internetu věcí, je nedostatek rychlých a stabilních mobilních datových sítí. Situace se však dramaticky s rozšířením 5G sítí změní. Tato technologie už ukázala fantastické výsledky – je téměř 20krát rychlejší než stávající mobilní sítě.
Mobilní sítě otevírají velkou oblast pro možnost růstu IoT projektů. Nápady, jako jsou „inteligentní města“, kde je veškerá občanská vybavenost spojena do jednoho řetězce a shromažďování, analýza a přenos dat k sobě navzájem za účelem vytvoření účinnějšího, bezpečnějšího a pohodlnějšího prostředí, se stávají pomalu reálnými.
Rychlý růst IoT v průmyslu
Předpovídá se, že trh s průmyslovým internetem věcí (IIoT) dosáhne do roku 2021 hodnoty až 124 miliard dolarů. Hlavní hnací silou tohoto rychlého růstu je zlepšení efektivity provozu, produktivity, optimalizace, zakládání nových podniků a snížení prostojů.
V zemědělství by IoT mohlo pomoct minimalizovat riziko ztráty. Sledování parametrů, jako je teplota a vlhkost (například v drůbežářském průmyslu), umožňuje výrobcům kontrolovat podmínky chovných ptáků anebo třeba podmínky skladování surovin. Pokud dojde k nějaké odchylce nebo anomálii, je dispečerovi okamžitě vyslán signál.
Spolupráce IoT s umělou inteligencí a strojovým učením
V roce 2008 přesáhl počet připojených věcí počet lidí a většina těchto inteligentních zařízení disponuje pouze jedním procesorem a minimální pamětí. Díky možnostem umělé inteligence a zpracovávání lokálních dat, se stane IoT ještě silnějším.
Potenciál spolupráce AI a IoT je nedozírný, obě technologie se totiž nesmírně doplňují.
Autopilot u aut už dávno není jen sci-fi. Tyto vozy umí převést člověka z bodu A do bodu B téměř bez jejich vzájemné interakce. Auto dokáže analyzovat údaje o dopravních zácpách, semaforech, dopravních značkách a dokáže dokonce okamžitě jednat v případě nepředvídatelného problému. Generální ředitel Tesly Elon Musk řekl o svém vozu: „Celá flotila Tesly funguje jako síť. Když se něco naučí jedno auto, naučí se to všechna auta.“ Není to dokonalý příklad spolupráce mezi IoT a strojovým učením?
Se stupňující se složitostí celé sítě a nárůstem počtu zařízení bude hladký průběh čím dál tím více závislý na AI a strojovém učení.
Vývoj technologie digitálních dvojčat
Gartner předpověděl, že do roku 2022 bude mít více jak dvě třetiny IoT (IoV) společností ve vývoji minimálně jedno digitální dvojče. Stojí za připomenutí, že tento koncept existoval už nějakou dobu, ale skutečným trendem se staly až díky vývoji IoT a AI.
Digitální dvojče je prototyp virtuální simulace něčeho skutečného (lidí, míst, zařízení, komplexních systémů, procesů nebo celých podniků). Vytvoření digitálního dvojčete dává výrobcům možnost simulovat chování reálného objektu během plánovací fáze projektu. A co víc, tento prototyp nepřetržitě generuje data o stavu jeho skutečného analogu skrze jeho celý životní cyklus.
Dobrým příkladem využití digitálních dvojčat v praxi je vesmírný průmysl. Schopnost provádět analýzu vesmírného plavidla v reálném čase umožňuje inženýrům identifikovat a vyřešit možné problémy ještě předtím, než se skutečně objeví.
Pokud vezmeme v potaz snižující se cenu IoT senzorů a cenu cloud computingu, tak pak není žádným překvapením, že se tato technologie řadí k současným trendům.
Edge Computing vs cloudová uložiště
Ještě před nějakou dobou jsme si nedokázali představit nic příhodnějšího, rychlejšího a operativního, než je cloud. V dnešní době je však přechod z centralizovaného úložiště na okrajové architektury (tzv. „Edge computing“) považován za nové a žhavé téma. Analytik Thomas Bittman uvedl: „Okraj sní mrak.“ Co tím myslel?
Edge computing je proces, kdy se získaná data zařízeními napojenými na internet věcí, ukládají lokálně pro další zpracování přímo v zařízení. Tím se zamezí zbytečnému přenosu všech dat na cloudové uložiště. Když si vezmeme na příklad venkovní kameru, ta by přenášela terabajty dat, ale na nich by bylo jenom pár megabajtů dat s podezřelou aktivitou. Díky edge computingu je síť mnohem méně zahlcená zbytečnými daty a sníženy jsou i náklady na šířku pásma.
Edge computing bude mít využití zejména v oblastech, kde jsou vyžadovány okamžité reakce (bezpečnostní sektor, výroba), a také v oblastech, kde může být cloudové připojení nemožné a je zapotřebí složitá analýza dat (logistika, doprava, a tak dále).